διδράσκω
διδράσκω,
A). run away, : pf., δέδρᾱκα τοῦ καπηλείου Hist. p.255 : aor. imper. δράντων prob. l. in Tab.Defix.Aud. 26 (Crete, iii B. C.); part. δράσαντα POxy. 1423.6 (iv A. D.); but mostly found in compds., esp. ἀπο-.