sup-pŭdet (
sup-pŭdet (subp-), ēre, v. impers., to be somewhat ashamed (Ciceronian): eorum me suppudebat, Cic. Fam. 9, 1, 2: puto te jam suppudere, id. ib. 15, 16, 1.
{ "content": "sup-pŭdet (subp-), ēre, v. impers., to be somewhat ashamed (Ciceronian): eorum me suppudebat, Cic. Fam. 9, 1, 2: puto te jam suppudere, id. ib. 15, 16, 1.\n", "key": "suppudet", "type": "main" }