rāvĭo
rāvĭo, īre, v. n. ravis, to talk one's self hoarse, Plaut. Poen. 3, 5, 33; cf. Paul. ex Fest. s. v. ravim, p. 275 Müll.
{ "content": "rāvĭo, īre, v. n. ravis, to talk one's self hoarse, Plaut. Poen. 3, 5, 33; cf. Paul. ex Fest. s. v. ravim, p. 275 Müll.\n", "key": "ravio", "type": "hapax" }