occepto
occepto, āvi, 1 (old perf. subj. occeptassit; v. in the foll.), v. freq. a. occipio, to begin (Plautin.): occeptat insanire, Plaut. Men. 5, 5, 18 and 32.—Absol.: si attigerit sive occeptassit, Plaut. Rud. 3, 4, 70.
No short def.
Headword (normalized):
occepto
Headword (normalized/stripped):
occepto
Intro Text:
occepto, āvi, 1 (old perf. subj. occeptassit; v. in the foll.), v. freq. a. occipio, to begin (Plautin.): occeptat insanire, Plaut. Men. 5, 5, 18 and 32.—Absol.: si attigerit sive occeptassit, Plaut. Rud. 3, 4, 70.
URN:
urn:cite2:scaife-viewer:dictionary-entries.atlas_v1:lat.ls.perseus-eng2-n32080
No citations.
{
"content": "occepto, āvi, 1 (old perf. subj. occeptassit; v. in the foll.), v. freq. a. occipio, to begin (Plautin.): occeptat insanire, Plaut. Men. 5, 5, 18 and 32.—Absol.: si attigerit sive occeptassit, Plaut. Rud. 3, 4, 70.\n",
"key": "occepto",
"type": "main"
}