σάττω
σάττω, Ion. σάσσω Hp. Morb. 2.14: impf. ἔσαττον Pherecr. 78: aor. ἔσαξα Hdt. 3.7, X. Oec. 19.11, Alex. 133.6:— Med., v. infr. I.1, 4: — Pass., aor. ἐσάχθην, v. infr. II: pf. σέσακται Cerc. 3; imper. σεσάχθω Antiph. 222.8; part. σεσαγμένος and 3 pl. plpf. ἐσεσάχατο (v. infr.):—