ὅς
ὅς, ἥ, ὅν (not ὅ, v. Il. 1.609, 21.305, Od. 11.515), gen. οἷο Il. 3.333, Od. 1.330, al., οὗ 23.150, al. ; Cret. ϝός Leg.Gort. 1.18, al., SIG 1183 ; so in Aeol., Sapph. Supp. 1.6, Lyr.Adesp. 32, cf. A.D. Pron. 107.11 :—