ζυγόν
ζυγόν, τό, also ζυγός, ὁ, (in various senses), h.Cer. 217, Pl. Ti. 63b, Theoc. 30.29, LXX Ge. 27.40, al., Plb. 4.82.2, Ev.Matt. 11.29, Jul. Or. 5.173a, etc.: rarely in pl., ζυγοί LXX Pr. 11.1, Sch. Th. 1.29: Delph. δυγός (q.v.).